Re: Do školky za každou cenu

kapradino, přístup k dětem se dneska asi trochu změnil, to si také myslím, i když tehdy šlo také o mladé ženské.
No a mé děti - jak to v životě bývá - od dvou let stály s nosem přilepeným k plotu nejbližší školky a chtěly dovnitř Mám společenské a extrémně samostatné extroverty, dnes už puberťáky, kteří nad svou matkou kroutí očima, jak je přecitlivělá Jsem za to samozřejmě šťastná, do školky šly vyloženě na vlastní přání, já byla odhodlaná je tam nedávat, kdyby nechtěly. Ale brala jsem je většinou po obědě domů a dělali jsme si i volné domácí dny, takže neměly příležitost vnímat školku jako nutné zlo, ale jako zábavu. Na učitelky měly štěstí, resp. snažila jsem se vybrat školku co nejlépe, něco také podle mě nebylo ideální, ale hlavní pro mé děti byl ten kolektiv, ony o to fakt narozdíl ode mne od mala stály Paradoxy