Re: Dcerka a kamarádka ve školce

Snažit se dcerce vysvětlit, ať si hraje i s jinými holčičkami a že ne každý, kdo se tváří jako super kamarád, takový je. Ale vysvětlovat jemně a postupně. Je to běh na dlouhou trať, mně to trvalo skoro celý školní rok, než byl syn ochoten přijmout, že ten kdo se k němu chová ošklivě ( ošklivá slova občas i rány ) není opravdu kamarád. Jenže syn nebrečel, občas z toho byl smutný, ale většinou se zmítal obdivem a snažil se onoho chlapečka napodobovat ( to mě děsilo ještě víc ).
A rozhodně všechno vysvětlit učitelce a požádat o větší dohlédnutí nad těmi situacemi.
Já se taky šla zeptat učitelky, už jen proto, že onoho chlapečka jsem neznala a v prvním hnutí mysli jsem se chystala zakročit rázněji, poté jsem pochopila, že největší chudák v celé situaci je právě ten "špatný" kluk. Třeba má nějaký problém i ta druhýá holčička, jestli se znáš s maminkou, třeba jim můžete pomoci společně. To bohužel u nás nepřicházelo v úvahu.