Povaha - jak potlačit geny?

Při dnešním úklidu mě dostala ta neskutečná povahová podobnost syna s manželem. Manžel je člověk velice líný, což neznamená, že neumí vydělat peníze, v práci maká, protože tam musí. Doma také pomáhá, když je požádán, ale nikdy sám od sebe stéblo nepřeloží. Sám mi říkal, že od odchodu od maminky musel mít pořád nějakou ženskou, jinak by pošel ve špíně. Ne, že by si od ní nechal posluhovat, ale proto aby ho nutila něco dělat. Mě to neskutečně vadí, jsem pravý opak, bohužel v době chození to nebylo tak patrné, ono se to na koleji nebo v pidibytě nepozná, kdežto s barákem a 2 dětma je to už jiná. Dnes jsem požadovala po 6ti letém, aby si uklidil pokojíček, používal úplně stejnou terminologii, úplně stejné vytáčky, výmluvy a nakonec řekl, že je k smrti unaven a musí si lehnout. Od mala ho vedu k tomu, že některé věci se musí, že má nějaké povinnosti, ale míjí se to naprosto účinkem. Kdyby se mu normálně nechtělo, tak jako každému z nás, tak to beru, ale ten přístup mě děsí. Tak se ptám, jestli je nějaká naděje, že díky výchově, mému příkladu, se dá tato povahová vlastnost potlačit. Až po letech mi došlo, že můj manžel je 100procentní kopie tchána, který je to samé. Protože pořád sportoval, připadal mi šíleně aktivní, teď co už tolik nemůže, vidím, že doma ani hřebík nezatluče. Takže můj syn je třetí v řadě, po pradedečcích se radši nepídím a fakt bych nechtěla, aby jednou svojí ženu tak vytáčel svojí leností jak to mám já či tchýně.