Re: Žárlení na děti.

Z+2, nemohu říct, že bych vyloženě žárlila, ale přiznávám, že je mi líto, že se mnou už děti nechtějí některé akce absolvovat (puberťáci), zatímco třeba s prarodiči, kteří jsou jim vzácní, stejné akce absolvují s nadšením.
Rozumem to samozřejmě chápu, dětem ve styku s prarodiči nebráním, naopak, jsem ráda, že si to mohou obě strany užívat.
Ale je mi líto, že naše společné akce řídnou, protože s rodiči to prostě už není ono. Rozumím tomu, je to asi přirozené, ale stýská se mi po časech, kdy byly děti malé a pořád jsme něco společně něco podnikali.
Ale nijak to neventiluji, nikomu nic nevyčítám, je to jen můj vnitřní pocit.