Re: Pravda nebo zdvořilost?

To je těžké, takhle řešit začlenění dítěte, pak je to jen líto. Vidím spíš problém v tom, že to dítě je špatně začleňované do kolektivu.

Co se týče pozvání na narozeniny, tak by si pozvánky mělo rozdávat samo dítě těm, se kterými kamarádí...

My jsme řešili opačnou situaci. 3 roky se stejná skupina dětí zvala na narozeniny a vždy to bylo fajn, nikdy žádný problém. Letos se nějak maminky dozvěděli, že je syn autista a najednou nebyl syn na narozeniny pozván. Ve škole holka dala pozvánky všem, kromě syna a nepřišel jí nikdo, jen jeden kluk, pak to samé udělal ten kluk a opět syn byl z obliga, dokonce byl u toho, když kluk pozvánky rozdával a jedna spolužačka řekla, jestli mu dá také pozvánku, kluk řekl, že si to ještě rozmyslí, tak ta spolužačka mu pozvánku vrátila s tím, že bez mého syna to nebude ono. Tak si opět narozeniny oslavili ve dvou.
Syn to nesl celkem těžko, ne proto, že by nebyl pozván, ale pro to, že mu ani jeden z nich nedokázal do očí říct, že ho tam nechtějí. Později jsem se dozvěděla, že syna nechtěli rodiče dětí.
Já jsem mu to doma vysvětlila, ale pro mě je hrozné to, jak se dokáží někteří rodiče chovat, pak není divu, že se děti navzájem posmívají, šikanují atd...