Protože je to hysterka. Ta si nic nikdy nepřizná.
- labilní emotivita
- snaha být středem pozornost, pokud jí není, cítí se špatně; stejně nedobře nesnáší klid, potřebuje vzrušení
- egocentrismus
- infantilita
- neustálá touha po ocenění
- snadno urazitelná samolibost a trucovitost
- trvale manipulativní chování a citové vydírání
- jiným metrem měří sobě - a jiným metrem druhým
- vždy a všude musí mít pravdu
- hysterická osobnost si lásku (manipulativně) vynucuje; snaží se v partnerovi vzbudit pocit viny
- snadno se urazí, ale těší ji následné sladké usmiřování
- má schopnosti vcítit se - ale jen do sebe
- je ohleduplná - ale jen k sobě
- hysterická osobnost žije ve své vyfabulované realitě, které je lehko uvěřit na základě její herecké přesvědčivosti (sama své pohádce o své skvělosti v určité úrovni věří a potřebuje věřit)
- hysterické osobnosti mívají skvělý dar řeči, výřečnost, patos - a mnohdy i charisma, které vysvětluje lehkost, s jakou do svých tenat vtahují své oběti
- jejich vlídná, sladká slova však obsahují agresivní podtón (podle toho, jak se jim daří prosadit své záměry - střídání láskyplně nasládlých a mrazivě chladných slovních projevů)
- hysterii, která se snaží ukazovat se v tom nejušlechtilejším a nejdobrotivějším světle (charita, altruismus, "dělám to přece jen a jen pro lidi") - nazýváme hysterii filantropickou
- Hysterická osobnost nesnese, pokud není středem pozornosti, proto se snaží tuto pozornost nějak získat (strhnout na sebe pozornost). Nesnese, není-li obdivována. Pokud není dostatečně obdivována, urazí se.
- Snaha vidět sebe samu v tom nejušlechtilejším světle. Hysterická osobnost se nikdy nemýlí, nikdy nepřipustí omyl, ani nepřizná nečestnost či zanedbání. Vždy má pravdu. Nesnese jakoukoliv kritiku (reaguje vztekem, uražením se, odchodem z místnosti či bytu).
- Neustálé nadřazování citů nad rozum. "Sugestivní moc slova láska a jeho ustavičné hájení, absolutní a nekompromisní nadřazování citu nad rozum, není nic jiného, než infiltrace normálního lidského myšlení hysterickou blankytnou pseudomorálkou. .. Boj s ideologií hysterické ženy a hysterického muže je pro nezasvěcence přetěžký, protože jejich výroky znějí vysoce počestně." V kterékoli situaci je možné učinit obchvat nad sebeočividnějším faktem odkázáním se na studnu nejhlubších a zaručeně pravdivých emocí - např. "já jsem to tak prostě cítila", "s mými pocity nehneš", "cítila jsem se tak nějak prázdná, a proto se mi nemůžeš divit, že..."
- Na druhou stranu je schopna kdykoliv změnit původně zastávaný názor. Dokáže brilantně lhát - a to tak, že vytěsní z vědomí vše, co se nehodí k jejímu okamžitému postoji. Zapře to, co tvrdila včera - nebo si to už "nepamatuje". Dělá, že nechápe, že nerozumí, o čem je řeč. "Hysterická osobnost buduje kolem sebe ve svých vztazích (milostných, manželských i pracovních) hradbu hysterické nedotknutelnosti. Presentuje se jako ušlechtilá povaha, vysoce pravdomluvná a morální. U všech pak vyžaduje, aby tyto vlastnosti byly uznávány a ceněny. Z posice nedotknutelnosti lze totiž dobře hájit dvě typické hysterické vlastnosti: hysterickou prolhanost a hysterickou lenost.
- Manipuluje skrze soucit (nemoci, bolesti).
Ono hysterek nás je tu více. To už vyplývá z naší povahy, jelikož rádi veřejeně exhibujeme, hádky jsou pro nás duševní potrava atd.
Ale některé tu vyčnívají, třeba zrovna Zufi, která je o své morální dokonalosti přesvědčená opravdu mimořádně