Re: Děti bičované k výkonu jsou bezradnější než kdysi

Tuten, tak to je super, to závidím, takhle jsme to měli my, když jsem byla malá, bydleli jsme v Praze na sídlišti, poblíž žádná rušná ulice, celá odpoledne jsme trávili s dětmi na hřišti nebo poblíž baráku, jezdili jsme na koloběžkách, skákali gumu, panáka, kopali si s míčem, s holkama jsme si na trávníku pod oknem roztahaly panenky apod...moje mamka nám z balkonu spouštěla v košíku sváču nebo pití, abychom nelítali pořád nahoru a dolů...mám na to moc hezké vzpomínky...bohužel můj syn nic takového asi nezažije....bydlíme ve čtvrti rodinných domků, kde je každý za svým vysokým plotem (my jsme jedni z mála, kdo nemáme vysokou neprůhlednou zeď...), ze školy a z kroužků všichni přijedou nejdříve v pět hodin, většinou i později...navíc tu moc dětí v synově věku není...školu má docela daleko a spolužáci jsou každý z jiného konce Prahy...teoreticky vzato by syn klidně mohl téměř každý den být venku od dvou do večera, ale takhle zůstává radši v družině, kde si pohraje se spolužáky...