Re: Měly by dospělé děti sdílet životní úroveň svých rodičů?

To zminene "nesecvaknuti" ja povazuju za vrchol hlouposti. Vyjma situaci, kdy se "neco nepovede", tam je treba dobre zvazovat, ba i zajistit, klidne "zasahem do zivota", aby finance nepadly vnivec.
Treba u gambleru, ci toxikomanu, stava se i v "lepsich rodinach", nehodim dite pres palubu, ale zaplatim lecbu a klidne ho tam dovlecu za limec, nekdy to ani jinak nejde a potom teprve muzu zvazovat zaplaceni dluhu, napriklad.

Ted jsme resili zivotni situaci, takze jsem nastinila moznosti, nabidla pomoc pro vsechny varianty, ale vysledne rozhodnuti uz nebylo na mne, pak jsme to spolecnymi silami dotahli ke zdarnemu konci dle vlastniho rozhodnuti.
Jo, obcas to vyzaduje i kousnout se do jazyka a dost sebekazne, protoze jsem si jista, ze za nejaky cas "dojde na ma slova" a budu se do toho jazyka muset kousnout zas.

Nicmene, bez vsestranne opory by to dotycny nezvladl, protoze celil...nu, necemu, jako velmi soudrzna rodina svetskych. Blbi, primitivni, sprosti, ale soudrzni a presto, ze nebyli v pravu, meli diky sve soudrznosti slusne sance to pravo a spravedlnost doslovne utloct, fyzicky, psychicky i financne. Pritom je to schopny mlady clovek, pracujici, chytry a rozhodne zadne naivni telatko.