Re: Přestali jste někdy

tak já to zkusím čistě hypoteticky. jde o bezpečnost, tak třeba měla zakázáno jít na rozmrzající rybník nebo na nádraží, kde starší děti lezou na vagóny a riskují zásah elektrickým proudem. matka vysvětlí, že je to nebezpečné a proč, co by se mohlo stát, jak je led/proud zrádný, požádá dítě, aby jí slíbilo, že už nikdy, dítě slíbí. zanedlouho matka zjistí, že si dítě chystá s kamarádkou brusle, případně domlouvá výlet na nádraží. moje reakce by byla zřejmě dost dynamická, protože v podobných situacích dokážu odhadnout, co strašného by se mohlo stát, a jako matku mě to samozřejmě děsí. takže bych dítě seřvala, a pravděpodobně bych mu drsněji vysvětlila co se může stát - přečetla o případu utopeného/popáleného dítěte apod., případně nabídla alternativu. kdyby hrozně nutně potřebovala bruslit, zaplatím jí kluziště apod. kdyby hrozně potřebovala vyzkoušet, jak se chodí po praskajícím ledu, jsem schopná tam jít s ní a nechat ji metr od břehu na mělčině projít přípdně probořit. ale pokud jde o vztah k dítěti, neumím si představit, že by něco takového se mnou zásadně hnulo, jsou to děti a ještě nemají rozum jako dospělí. ale možná to ve tvém případě bylo něco jiného a tak to vidím celé špatně.