Re: Rozdat a spolehnout se, nebo si spíš nechat rezervu?

Jentakj,

tak pokud jí zbyde na náklady s ní spojené, tak ať si rozdá co chce, do toho asi vcelku nikomu nic není.

Blbý by mi přišlo jenom to, kdyby rozdala tolik, že by na ni už nezbylo, a předpokládala, že ji ten B bude bez dalšího samozřejmě dotovat , a předpokládal by to i A.

Kdyby to bylo takový, že by byla od začátku chudá, tak by to bylo v pořádku, to by se nedalo nic dělat.

Kdyby to byla milující a milovaná osoba v kruhu rodiny, pro který dělala, dokud mohla, co mohla, a teď už nemůže a potřebuje, aby se o ni postarali, tak bych to taky brala za samozřejmý, že lásku a péči, kterou od ní dostali, jí teď zase "vracej".

Ale varianta člověka, kterej celoživotně myslel jen na sebe a když už je nemohoucí, tak vlastně taky myslí jen na sebe (starejte se a je mi fuk,jak to uděláte, poskytněte mi celý zaopatření se stravou, osobní péčí a vožením po doktorech, ale ani mě nenapadne na ty moje náklady vám jakkoi přispět), ta mi tedy sympatická není ani trochu.