Styk otce s dětmi - malý zájem

Nechci snad žádnou radu, jen si postestknout a popovídat, přečíst, jak to máte vy ostatní.
Nejsme ještě rozvedení, ale rok žijeme odděleně. Velmi blízko sebe, k dětěm to má jejich otec 1 minutu pěšky. Dříve jsme se navštěvovali často, ale co si nastěhoval milenku, já k němu nechodím ani děti ne. Otec dětí se cestou z práce dříve často zastavil, ikdyž jen na 5 minut. Bývalo to každý den, teď už tak cca 2x do týdne a opravdu se nikdy nezdrží déle, než pár minut - ani nemá zájem mluvit s dětmi, spíš se mnou. Asi se netvářím vyloženě, že z něj mám radost, ale taky se na něj nemračím.
Doufala jsem, že když s námi nebudě žít, budou mu děti chybět a bude se jim věnovat možná i víc, než když s námi bydlel (což teda bylo víceméně minimálně).
Ten nezájem je i finanční, nebudu rozepisovat, ale nemá pocit, že by mi měl na děti něco platit nebo jim dokonce něco koupit, k narozkám to jsou dárky za pár stovek. Myslela jsem, že si děti budeme střídat ob víkend, když máme nyní k dispozici chatu, ale otec nemá zájem, víkendy nechce plánovat a vypadá to, že mu vyjde 1 víkend pro děti v měsíci.
Na prázdninu jsem musela jasně říct, že má asi 3 týdny, kdy je může mít (nejsou na táboře nebo jinde) a on je chce na 1 týden a to teda až na moje dotazování a připomínání.
Nezdá se mi, že by to dětem bylo nějak líto, ale mně to líto je.
Bohužel to koresponduje se vším jeho chováním po našem rozchodu akoneckonců i s důvodem k rozchodu. Nějak mu děti nepřijdou důležité pro jeho život, je rád, že je má, ale ke štěstí mu stačí je sem tam vidět (vidět, ne se s nimi bavit nebo něco dělat...).
Velkým je už 14, ty mají svoje zájmy, ale tu malou, 5 letou je snadné někam vzít a nadchnout.....prostě to nechápu, že mu nechybí