Re: Prevence depresi aneb jak si tolik nenakladat

Ráchel, to je zas ale tvůj úhel pohledu, hodnotíš to, co píšu, svou optikou.

A o tvé víře nic podrobnějšího vědět nemusím, celkem mě to ani nezajímá.

Neznám nikoho, kdo by došel opravdového osvícení, znám lidi, kteří to o sobě říkají a neumím posoudit, jestli osvícení fakt jsou.... Možná ten jeden, ten druhý má spíš načteno .
Ale co já vím, jak pravé osvícení vypadá .

Je fakt, že jsem kdysi chtěla jít cestou k dokonalosti, už mě to přešlo, protože jsem se nějakým způsobem snažila přehlížet svoje stíny, určité věci ve mně, co se mi nelíbily, potlačit a tak...a vyústilo to ve velmi nepříjemné věci a situace...proto bych to rozhodně nenabízela druhým a nelákala je tímhle směrem.

Navíc pokud z lidí nevnímám (samozřejmě se mohu mýlit) to, že pro ně existuje další pokračování cestičky k ještě větší spokojenosti a radosti, raději mlčím, než abych na ně jakkoliv reagovala (a někdy se mi ani nechce), falešné chlácholení nemám ráda ani pro sebe.
Osobně mám ale ráda, když mi druhý ukáže něco jiného, než co znám...buď mě to zaujme, nebo ne...někdy čekám na vhodný čas, abych se po něčem poohlédla.

A asi nemá cenu, abychom v tomhle tématu na sebe nějak dál reagovaly, protože to každá máme jinak...a ty mě a to, co tu píšu, hodnotíš svoji optikou a svýma zkušenostma.
Já mám prostě zase jiný, no...