Graine, souhlas.
Já rozhodně nemám s tchyní vztahy prozářené sluncem, ale je to babička mých dětí a matka mého muže. A to se snažím respektovat. Je to někdy dost těžký.
Ale přistupovat k tomu tak, že když mě nebude ve všem respektovat, tak má s dětma utrum se mi příčí.
Já sama se jí trochu vyhýbám, ale s dětmi je, kdykoliv ona chce.
Je fakt, že s ní nebydlíme. Ale teď možná píchnu do vosího hnízda, ale přijde mi, že když u někoho bydlím, tak musím respektovat jeho pravidla. Asi je těžký bydlet v tchánovic baráku a myslet si, že věci budou fungovat tak, jak si snacha pískne. Já si teda nedovedu představit, že by se ke mně jednou nastěhovala nějaká mladá, a začala mi přeorganizovávat život. V tomhle je vždycky něco za něco, nemusíš kupovat svůj barák, ale něco tě to stojí. Třeba ty nervy.