suzann,

Láska a důvěra se měří ponecháním cinkajících kousků železa na kroužku...?

Absolutně jistě ne, ale jedno z měřítek to být může. Svěřuješ tím tomu druhému možnost kdykoliv vstoupit do tvého výsostného prostoru, to IMHO bez důvěry nejde.

Klíče od mého bytu např. nemá můj bývalý, ale má je můj táta, který nám chodí často krmit kočku, když jsme pryč, a taky nás navštěvuje (většinou ohlášeně, ale někdy je tu dřív než já, když jede třeba z práce a nestavuje se domů). Pak je svěřuji sousedce, když odjíždím. Sama mám tátovy klíče a klíče jednoho dobrého kamaráda, pro strýčka příhodu (tak jednou za rok se ozve prosba typu "můžeš ke mně zaběhnout, jestli jsem zavřel okno, jel jsem na dovolenou"). Rozhodně je nemá nikdo, komu nedůvěřuju.