Šešule, odcházím. V klidu řeklnu, že se teď moc zlobím (případně vysvětlím podle situace - jsem unavená/nevyspaná/bolí mě něco) a půjdu na chvíilku vedle, než mě to přejde. Vedle se vydýchám a po pár minutách když mi krev přestane bublat je to o 200% lepší.
Pokud dítkonemá zrovna záchvat hysterie nebo vztekju tak mi pomáhá místo seřezání jako žito
sednout si k němu na zem.
Když mi to fakt nespravedlivě ujede a nevychytám to, počkám až se oba uklidníme a pak se jdu omluvit.