Sojko, u vas bych to videla nejvic na to, nechat ji si hrat na miminko,tulit a mazlit, coz delas a pripadne ji nenapadne vyzdvihovat, co je lepsiho na tom, byt ta starsi /treba ji i pred navstevama chvalit za to, co udelala jako "velka"/, jen tak mezi reci.Casem ji to urcite prejde.
Kdyz se snazim si vzpomenout, jaky byl syn ve dvou letech, tak si myslim, ze by to s nim taky nebylo tak snadny jako ted. A plinu na noc mel ve trech letech taky, i kdyz byl prvorozeny a tudiz bez stresu ze sourozence. Pak ji jednou odlozil a byl bez nehod, to bych taky urcite u vas neresila.