Je tu někdo, kdo se už dlouho neúspěšně snaží o první dítě? Ve všech diskusích věnujících se snažení se většinou řeší druhé, třetí dítě.. Myslím, že snaha o první dítě je úplně o něčem jiném - nejde se utěšovat tím, že už nějaké dítě mám, je tam hrozný strach z toho, že budu bezdětná atd. Zajímalo by mě, co pomáhá ostatním ženám, kterým se nedaří počít a nemají dosud žádné dítě, jak to prožívají, jak se k tomu staví manžel.. Já už pomalu ztrácím naději a čím dál častěji mluvíme s manželem o adopci.