Jaňulíku, mě to chytlo přesně jako tebe. Byla jsem na VŠ a nějak se mi začaly bouřit hormony. Musím říct, že jsem ráda, že jsem tomu odolala, vklidu (pajdák) dostudovala, nastoupila do práce a pak to zase na mě přišlo a musím říct, že jsem si první dcerku náležitě vychutnala a taktéž i tu druhou. Věř, že vím co cítíš a jestli to chce i přítel tak o to je těžší tomu odolat.
Mám kolem sebe plno maminek, které začly studovat na MD a vidím, že to jde, ale já si to nedovedu představit - nejsem studijní typ a studovala jsem, protože šli studovat všichni - samo, jsem za to momentálně ráda.
Navíc nevíš, jaké mimi se ti narodí - první dcerka byla první 3 měsíce "děsná" - u ní studovat, tak si jdu hodit mašli, fakt by to nešlo a to mi manžel fakt pomáhal, jak jen to šlo.
Počítej s tím, že se budeš učit zejména po nocích, nebo když manžel nebo babičky pohlídají (to já jsem ale využívala na relax a nějaký ten úklid).

Ať se rozhodneš jakkoliv, držím palečky.