Přidat odpověď
Já jsem v první a druhý třídě Ježíše pojala jako historickou potavu s tim, že někteří věří, že poté, co byl ukřižován, ještě vstal z mrtvých atd. a někteří tomuhle už nevěří. Z 28 dětí měli věřící rodiče jen dva kluci, takže i bez snímání hříchů to bylo pro valnou většinu dost nových informací najednou (nedělali jsme to téma v návaznosti na svátky, ale v projektu o starověku).
MMCH děti nevěřících rodičů vpohodě akceptovaly obě varianty, s tim, že prostě neni jistý, která je ta pravdivá, zatimco děti věřících rodičů byly schopny se strašlivě pohádat o to, že jejich verze je jediná možná (a v diskusi používaly doslovné citáty z bible, nikoli vlastní dedukce).
Předchozí