Šmoulato - vidím, že diskuze je úplně zbytečná. Neříkám, že jsi agresivní, říkám, že biješ své děti.
Že prý má jeden z nich snížený práh bolesti? Jak to víš? Že nereaguje na plácanec? Že reaguje, až když ho biješ vařečkou? No nejspíš plácanec cítí, ale nevidí v tom smysl, zastraší ho až hodně velká bolest. Ty neznáš lidi, kteří jsou na bolest hodně citliví? Já jsem. A v okamžiku, kdy jsem to zvládla, bych se nechala raději umlátit, než abych ustoupila. Malý dítě můžeš bít, postaví se ti jen tak, že bude ještě vzteklejší, ale větší dítě si už umí říct dost a nezlomíš ho, ani kdybys o něj přerazila 1000 vařeček.
A že by ve škole byla větší morálka, kdyby se děti mohly bít? No to si snad děláš legraci.
Za mých mladých let učitelka nejednou dostala pár facek od žáka. A za co? Protože žák neposlechl a učitelka mu vypálila a dvě v tu ránu dostala zpátky. Někdo se mlátit nechal a někdo ne - ani trojka z chování ho nezastavila.
Já nevím, jak Ty, ale já svoje děti učím to, že násilí vůči komukoli je špatné a násilí vůči své osobě si děti nesmějí nechat líbit, od nikoho a nikdy. Je to totiž pošlapání jejich základních práv a svobod.
Nevychovávám svoje děti podle nějakého modelu, řídím se instinktem a citem, zkušenostmi svými i ostatních.
A když se zamyslíš, zjistíš, že sbít dítě není výchova, ale vybití si svého pocitu bezmoci, frustrace, nebo třeba neschopnosti se vcítit do dítěte.
A že tě bolí někdy hlava a chceš mít klid? No, to mě taky, taky toho mám někdy dost. Jenže zrovna tak dokážu pochopit děti, že i ony mají právo toho mít dost. Jenže ony většinou neumějí říct - je mi blbě, nemám náladu, chci mít klid, dejte mi pokoj. Oni to neumějí říct, protože dospělí je nenechají tohle říct, dítě si toto nesmí dovolit, možná to nedokáže vyjádřit. Tak to vyjádří tak, že zlobí a je tzv. nezvladatelné.
Než na děti vztáhneš ruku kvůli ráně, popřemýšlej nad tím, PROČ se tak chovají. A když to zvládneš, budeš překvapená-jsem si naprosto jistá.