Ty sice nepoužíváš krátké slovo trest, ale o něco delší přirozený důsledek, ale není to stejný? Není snad trestem to, že dcera babičce nevšří a příště k ní nebude chtít? proč tomu říkat nepřirozeně "přirozený důsledek", i dcerka by byla spokojená s tím, že to, že nechce k babičce, je pro babičku trest. tomu by i ta malá rozuměla. Ale ty jí řekneš, že je to přirozený důsledek a malá pořád touží po tom trestui, neboli po tom, co ona sama je schopná pochopit.

Občas tady mám dojem, že celá výchova v duchu RaR znamená matení dětí přesně v tomto duchu, a stejně tak matení maminek, který se vyhýbají pravdivýmu jasnýmu označení situace a místo toho používají jakýsi podivný synonymum
Dost dobře nechápu proč?

Babičce můžeš říct, že to, že ji dcera nevěří je přirozeným důsledkem toho, že ji zklamala, neboli že si za to může sama. Ale říkat to pětiletýmu dítěti, to je nad jeho chápání.