Tak tohle jsem měla stejné jako ty. Neměla jsem hlídání, všechno organizovala já, uklízela a prala pořád dokola a vůbec mě to nenaplňovalo. Přišlo mi to nekonečné a fádní. V šesti měsících malého jsem přestala číst perfektní rady "jak být nej máma" na internetu. Dala jsem si kafe, nohy nahoru, doma jsem třeba 2, 3, 4.... dny neuklidila vůbec nic. Řekla jsem muži, že si má brát mimčo ven, než z toho zcvoknu. Párkrát udělala hysterickou scénu a pak začala chodit pravidelně plavat. Nechala jsem zodpovědnost na otci.
V roce mimča se mi jako asi každé mamině daly hormony zpět do kupy - přičítám to jim. A zase jsem to byla já!
A přežila jsem....a sny? já měla sny o bývalých milencích, cítila jsem z toho mládí, svobodu, možnost volby, neznámou budoucnost....Držím ti pěsti.