Přidat odpověď
no, já sama jsem v dětství měla dost úrazů, nevím přesně jestli mě rodiče chtěli nechat záměrně "oťukat", myslím že spíš ne, prostě jsem byla nešika a dělala jsem zakázané věci. Pročež mám teď u svých dětí pocit průseru dávno předtím než se něco stane, takže asi ochraňuju víc než je možná dobré, nevím. Každopádně dcera 5 let je zbrklá a splašená po mě, zakopne a přerazí se i na čistý rovině, takže nepokládám za nutný jí ještě strkat do ruky ostrý nůž nebo vařicí vodu. Krom toho je ubulínek (taky jako já v dětství), takže když se jí jednou něco nezdaří, můžem na to půl roku hodit bobek (třeba jízda na kole a pád = nezájem o kolo na x měsíců). Synek 2 roky je chce být mnohem víc samostatný, ale je také mnohem víc obratný, dobře padá, pobrečí si jen nejnutnější chvilku a neodradí ho to od dalších pokusů. Leč ani jemu nehodlám do ruky dávat nic takového jako nůž na krájení apod.
Kamarádka má pětiletého synka který od tří let je schopný řezat dříví pilkou. Normálně ostrou. Je na sebe opatrný, takže se mu ještě nic nepřihodilo, a řezání okoukal od táty a hrozně ho to baví. Krájí nožem taky.
Předchozí