Sojko, byla jsem spíš ten opatrný extrém (mocně podporována taktéž úzkostlivými učitelkami ve školce a ve škole) až do doby, kdy začal syn chodit do skautského oddílu. Když jsem viděla, jak vedoucí nechávají kluky (od šesti let) řezat, sekat a štípat dříví, zatloukat hřebíky, vařit na ohni i na plotně, běhat po kluzkých kamenech, šplhat po skalách, šermovat proti sobě klacky ... všechno to, před čím jsme děti neustále chránili a varovali - a ono se jim nikdy nice nestalo, uvědomila jsem si, že jsem patrně už stará a měla bych se uvolnit Doufám, že se mi to podařilo
Jinak úrazy, co u nás proběhly, byly výhradně pády - z kola, při běhu nebo odkudsi, kam děti v nestřeženém okamžiku vyšplhaly. Mají i jizvy na hlavě a na kolenou.