jj, na určité věci jsem taky hystericky opatrná - žehlička (když náááhodou musím žehlit a děti jsou v bytě a vzhůru, musí na 2 metry ode mě (máme tu přechod dlažby a dřevěné podlahy, tak na tu dřevěnou ke mě prostě nesmí, to řvu jak tur). A sporák - máme plynovej, takže tam stačí aby se holka ochomýtla vlasama - je tak akorát v ůrovni, má je dlouhý - a byl by průser jak mraky. Takže taky na metr od sporáku. Jo když je vezmu do náruče a mícháme spolu, to je něco jinýho, ale sama ani nápad. Nicméně třeba blbnutí na prolejzkách nebo tak, to je nechávám, jediný co nemůžu psychicky ustát jsou starý hřiště kde jsou prolejzky s kovovýma šprušlema, to mě bolí holeně a zuby jen to vidím zdálky :-/ prostě blbá vlastní zkušenost, dost blbá.