jo a ještě hysterčím ze silnice a aut. dneska jsem seřezala oba dva, protože lezli pořád k silnici (na parkovišti před panelákem, vyndavala jsem dost věcí z auta, plné ruce, takže jsem je navigovala hlasem - ale stejně se začali pošťuchovat a už byli jednou nohou v silnici, tak to jsem zahodila na zem všechno co jsem držela a skokem jsem je čapla za flígr a hodila na trávu, a dostali oba na holou, hned, na místě. Příště je prostě nechám oba přikšírovaný dokud to nebudu mít vyndaný, asi). Nejvíc mě naštvalo že to je jak když mluvím do dubu, to je x-krát za den co jim to říkám. Nejvíc mi vadí to, že manželovi tohle nevadí, říká že když na silnici nic zrovna nejede, že to nevadí. Mě to vadí. Já bohužel hůř slyším a prostě se bojím že bych to auto neslyšela včas, nebo že pojede nějakej magor tak rychle že to nestihnou utýct, případně že zazmatkujou, otočej se a budou stát jak tydýti.... asi jim budu muset nějak vnutit že silnice je něco jako žhavý uhlí - přejít a pryč.