Moje dcera byla (a je) šíleně hubená s dlouhatánskejma nohama - jako malá měla hodně problémy s těžištěm, hlava jí převažovala... vypadla po hlavě z kočáru (byla přivázaná, ale ty dlouhý tenký nohy jí nějak vyklouzly), hodila mi salto z nákupního vozíku (naštěstí fakt salto, že jí přepadly nohy přes hlavu a dopadla na zadek), spadla mi z přebalováku (na křeslo, které jsem z tohoto důvodu vedle přebalováku měla - ona byla byla fakt šílený kamikadze) různě se vždy kymácela a padala - asi ve čtrnácti měsících mi hodila salto z turistické stezky příkrou strání, zachránil jí až strom - a to jsem stála vedle ní a stejně jsem jí nezachytila... to bych jí musela tak do tří let držet svázanou v komoře, aby mi někde nespadla.

... v posteli se mnou spala taky, byla šílené mimino, usínala v jedenáct večer (tj. já se do postele dostala o půlnoci) a budila se v pět, vzít si jí po koju do postele (jinak prudila) a zkusit ještě na dvě hodinky (než vstane starší batole) pospávat mi zachránilo život (nebo při nejmenším zdravý rozum).... nemyslím, že někdo bere dítě do postele proto, aby mu spadlo... nakonec spadnou může dítě leckde (starší zvládnul mezi prvním a pátým rokem mít třikrát šitou hlavu - jednou prolejzačka, jednou břeh říčky, jednou kámen na vyhlídce, ani jsem ho nemusela dávat do postele)... prostě stane se....