tak já mám pocit, že syn někdy na pěst ale úsměv mi vykouzlí , když manžel vyprávěl jak spolu jeli na kole a manžel projel na kole vlakovou čekárnou a divil že mu syn není v patách (ten ale slezl z kola a kolo vedl se slovy - tatínku tady se z kola musí dolů) a doma neustále vyžaduje bonbony a tak diskutujeme kdy a kolik bude moci (kolikrát se vzteká že není po jeho)a když byli s manželem na čundru tak mu teta nabízela a syn prohlásil , že se musí jít zeptat kolik a zda si vůbec může vzít - jak když hajzlík umí poznat kdy a jak se může a má chovat