jasně,to byl jenom příklad,chtěla jsem tím říct že pokud dítě není usměrňováno v nežádoucím chování,to chování s ním roste,a dítě vůbec netuší že tak se chovat nemá,protože mu to nikdo neřekne.Když bude pětiletý házet ze vzteku po dětech kameny,a nikdo mu neřekne že tím může velmi ošklivě zranit,tak dítě bude házení kamenů považovat za věc přijatelnou a běžnou nejen v pěti letech,ale i v deseti.Protože neví,že se to nesmí dělat.A když pro něj bude standardním řešením situace mrsknout po někom šutr,stejně tak za zcela přirozené může považovat bodnout do někoho kudlu.