přesně tenhle pocit jsme měla kdysi taky Lukovi bylo 1/2 roku...a našla jsem si práci bokem jinak jak správně píšeš bych z toho brzy skončila v blázinci.
Protože pak už člověk nemyslí a není ochotný se bavit o ničem než "děti" a nebo uklízí, vaří a pere..... a to je podle mě špatně.....
JAko dojít s dětma na hřiště a nebo s nima namalovat to by dělal stejně i kdyby chodil dopráce,ale mnohem radši...nebyl by otrávenej a protivnej....., prootže to na něj doma padá.....
A je zajimavý kolika lidem v mém okolí nedochází, že už je to doma nebaví prootže na nich pozoruju to co jsem kdysi pozorovala na sobě......