lelo - dítě hlavně potřebuje mámu v pohodě, klidu a spokojenou. Je úplně jedno, zda jsi s ním celý den doma, pokud Tě to nenaplňuje a jsi z toho na mrtvici, nebo máš pocit zakrnění, protože je to prostě pro obě strany tak nějak o ničem.

V tomto případě také dost záleží na tom, kde žiješ. Když byli kluci malí, nebylo tu nic, neměla jsem auto. Žádné MC, žádné maminky (navíc tohle mne fakt nebaví, tlachat na pískovišti), většina zajímavých věcí nedostupných. Kočárkem jsem s dvojčaty jela autobusem párkrát, není moc automatické, že ti někdo nabídne pomoc, navíc vypravování jak na týdenní dovolenou (určitě víte, co myslím)

Kamarádka žijící v Praze měla blízko MC, cvičení s dětmi, bazén s dětským plaváním, cvičení pro maminky, různé kroužky. Děsně jsem jí záviděla.

Když bylo klukům půl roku, nedonošenci, pořád spinkali, měla jsem pocit, že se zblázním, okna umytá, záclony vyprané, jídlo navařené, ..... a pak přišel manžel o práci a já začala podnikat.

Dneska bych ty 4 roky docela brala )) po těch letech. Naštěstí manžel doma pomáhal a pomáhá a máme zlatou babičku, tudíž leccos bylo možné.
Prostě se zařiď tak, jak Ti to vyhovuje, znám maminky, které mateřství a péče o děti 100%-ně naplňuje a neměnily by, znám i ty, co šly do práce alespoň na částečný úvazek, protože po pár letech měly podobné pocity jako Ty. Ani na jednom způsobu nevidím nic špatného.