Pawllo, trošku to přeformuluju - neříkám, že bez problémů budu žít s tím vědomím, spíš mám na mysli, že to není ta hlavní pohnutka. Už jsem to psala níže, o moje pocity nebo vztah s dotyčnou matkou mi ani zdaleka nejde tak, jako o to, aby ty děti mohly být méně nešťastné a jejich důstojnost méně podupávaná. Když to hodně přeženu - radši budu žít s tím vědomím než abych způsobila, že se ta matka rozčílí a děti zmlátí, zmrzačí, zabije. Ale informace, že sociální pracovnice podceňuju a určitě mohou pomoct, je pro mě důležitá, díky .