Holly, myslím, že už tu padly cenné rady, neporadila bych nic jiného, než ti napsaly holky. Jen chci napsat, že stejné pocity jsme zažívaly asi všechny.

Mám doma 4měsíčního chlapečka a 3letou dceru. Po návratu z porodnice se naše spokojená usměvavá holčička jakoby přelupla v plačtivou, ukňouranou, semtam vzdorovitou holčičku. Několikrát jsem kvůli tomu i brečela v návalu postporodních hormonů. Také mi jí bylo líto. čas skutečně pomáhá, už jsme se docela sehrály, ale také mi jde děsně na nervy především, že věčně ječí, je hlučná, jen aby na sebe připoutala pozornost v nejnevhodnější chvíli, když syna kojím nebo uspávám. Někdy mi taky pěkně tečou nervy, ale vím, že bude líp. Až se vrátím po mateřské do práce, bude se mi po tom stýskat