Manželův první pes potřeboval jednu ránu elektrickým ohradníkem, aby pochopil, že se pod něj neleze. Náš pes potřeboval celkem tři pořádné, než pochopil to stejné. A to od té doby kolem elektrického ohradníku nešel, takže není vyloučeno, že bude potřeba ještě pár ran, než pochopí.

Nechci srovnávat výchovu psa a dítěte, ale podle mé zkušenosti u těch dětí, co prostě i přes vysvětlování "nepochopí", tak je potřeba větší počet opakování (pak už je jedno jestli s plácáním nebo bez). Já neplácám (každá z holek už ale za svůj život dostala aspoň jednou na zadek). Obě holky ale svorně tvrdí, že je maminka plácá. Já totiž občas tak strašně ječím, že to je pro dítě na stejný úrovni děsu jako plácanec a cítí se zřejmě úplně stejně blbě jako kdyby na zadek dostaly. Za to se dost stydím, jenže ruku ovládnout umím, ale hlas už tolik ne.