Mě neudivuje, že tě to zaráží. Nejsem moc velký fanda jeslí a v roce apůl bude můj prcek stále s maminkou, bude s ní objevovat svět, učit se první slůvka a číst knížky, chodit na procházku a budou si užívat sebe navzájem. Svoje děti moc miluju...do jeslí bych je nedala ani omylem pouze v případě, že bych opravdu muselo, to znamená, že bychom neměli co jíst a za co platit bydlení, pak ano. I když s malou jsem na tom byla dost bledě, živila sebe ipřítele, musela jsem hned dělat, ale brala jsem si práci domů, malou do práce, snažila se co to dalo, ale i tak mě to dost mrzelo, že jsem na ní měla méně času. Od dvou a půl let mi jí hlídala máma, ale to jsem věděla, že se jí věnuje...i kluka mám to štěstí, že s ním můžu být doma a užívám si to. Už jsem s ním v kuse 15 měsíců a dva týdny a mám to v plánu do jeho tří čtyř let dát do jeslí ani náhodou. Vůbec nechápu matky, co si přejí děti, do práce nemusí, jen chtějí, kvůli nějaké seberealizaci či čemu a děti strčí do jeslí. Tak malé děti pptřebují mámu. Já říkám, že jsem chtěla děti amám je proto, že je miluju a chci si je vychovat, nechci, aby mi je vychovávala nějaká teta. Chci s ním zažívat každý den všechny pokroky a vše krásné a že toho je, to každá máma ví, každý den něco. O to je matka, která dala dítě do jeslí, ochuzená. A pro mě to má obrovskou cenu, vidět ho růst a dělat pokroky a být u toho
To, co popisuje zakladetelka se mi nelíbí,nechápu to, tak malé škvrně....