Ahoj,já to taky vnímám,a nejen proto si brávám neteřinku na víkendy má 7roků a moje dcery 5 a 2 roky. Nestane se při jediné procházce,že by někdo nevejral,a to fakt škaredě. Když s nima šel manžel,tak některé babičky se otáčely tak moc,že jsem měla strach,že se v půlce zlomí mám v plánu brát si ji,až budu mít sama třetí(jsem ve 12.týdnu) i až to na mně bude víc vidět,to si pak vychutnám pohledy ony jsou totiž holky na sebe i podobné,takže nikoho nenapadne,že nejsou všechny naše ono stačí fakt,že když jsem oznamovala těhotenství,tak krom rodiny téměř všichni naprosté zděšení a ksichty,jestli jsme jako v pořádku. Občas někoho popíchnu,že bych ráda neskončila ani u třech dětí,ale to uvidíme,jak bude se zdravím a financema. Takže já to vnímám hodně,samozřejmě spousta kolemjdoucích si ani nevšimne,ale hodně jich dává najevo,že si o nás myslí,že jsme nezodpovědní. Sranda ale je,že i dětská doktorka mi říkala,proč chceme víc dětí,v dnešní době a kdesi cosi. A pak z ní vylezlo,že sama chtěla tři děti a dodnes lituje,že je neměla takže se snažím si z řečí a pohledů nic nedělat,oni mé děti živit nebudou,tak at neksichtí