Na škarohlídy kašlu, i když většina z nich si myslí, že mám tři děti, protože jsem chtěla páreček a nejdřív se holt povedli dva kluci.
Na zvídavé otázky odpovídám podle toho, jakým tónem byly položeny.
Ale nedávno jsem málem měla na svědomí jednoho důchodce - šli jsme s syny a dcerkou z hřiště a postupně se ke každé z mých ratolestí připojil nějaký ten kamarád, takže nás nakonec byl docela pěkný houfek, já je peskovala všechny rovným dílem, nešlo odlišit, které je moje a které ne. Pán chvíli lapal po dechu a pak se optal, zda jsou všechny moje. Děcka milují recesi a drobné neškodné legrácky, culili se na mě všechny stejně, tak jsem chlápkovi nonšalantně odvětila, že samozřejmě. Asi to vydýchává dodnes.