Kudlo, já jsem nikde nic takového neslyšela, ale budiž, patrně v určitých skupinách stále budí jiný přístup zbytečnou pozornost.
Já mám prostě kapacitu (duchovní a duševní, to materiálno se vždycky nějak vyřeší), na tři děti, pro další bych toho už ze sebe asi moc nevyždímala, proto ho nemám.
To poslední, co bych řešila, by asi byla škola v přírodě, nebo stůl, v tom to až tak úplně nebude.
Zároveň si říkám, že kdyby "zahřmělo", pro takového bojovníka ještě něco vykřešu, ale nepokouším osud až příliš.

Přece není třeba to pořád dokolečka takhle okecávat. Není nic špatného na tom, pořídit si dvě děti a dost.....na víc nemám, stejně tak, jako pořídit si jich pět, šest a rozdat se pro ně, protože tohle je mým smyslem života.