Chce to klid a zdravou apatii. První trimestr mi bylo špatně a byla jsem šíleně unavená (ta únava/lenost mi zůstala dodneška - 25. týden), takže ať jsem chtěla nebo ne, prostě jsem ležela na gauči a četla Reflexy a malý (narozený v únoru 2009) si musel hrát sám na zemi na koberci. To mu chvíli vydrží, ale brzy zjistil, jak mě spolehlivě dostane z gauče - lezením do točitých schodů!!! Po prvních několika schodech se vždycky otočil a bavil se tím, jak se hrabu z gauče a jdu ho sundat.

Hodně dělá vyřešení úklidu, kdybych k tomu všemu musela ještě uklízet, tak jsem na nervy asi taky. Nemůžeš někoho zaplatit třeba na čtyři hodiny týdně? Taková investice se rozhodně vyplatí, člověk pořád v duchu neřeší, co je ještě třeba udělat. Je to obrovský rozdíl! K nám chodila jedna kolumbijčanka, za čtyři hodiny zmákla celý úklid, žehlení a převlečení postelí, já jenom vařila a dávala nádobí do myčky a prádlo do pračky. Teď to je ještě lepší, jsme na několik let v rozvojový krajině tak mám paní dvě skoro celý týden - jednu na vaření a úklid a jednu na hlídání - ale to by v Evropě bylo už moc drahý. Jenže zase je tady podnebí takový, že chcípám ačkoliv jenom studuju a když malýho přebalím, tak se můžu jít sprchovat.