Mě se nic takového nestává, většinou chodím všude s manželem, ženský věci řeším já, chlapský řeší on. Se řemeslníkama taky jedná on, víc tomu prostě rozumí. Asi jako většina chlapů, takže se nedivím, že čekají chlapa.

Teď mě napadlo něco k tomu opačnýmu předsudku.

Můj táta, který u nás odjakživa vaří víc než mamka, prostě ho to baví, takhle šel nakoupit do zeleniny. Vlezl tam a uvnitř dvě nepříjemný, zapšklý ženštiny v družném hovoru, sotva ho pozdravily, tak jim tam zahrál divadlo: "Dobrý den dámy, já mám takovej problém, manželka mě poslala pro brambory, ale já vůůůbec nevím, jaký mám koupit." No a ženský najednou začaly kmitat, byly úslužný, politovaly ho jakou má asi doma semetriku, když ho chudáka naběračkou a hrncema netknutýho posílá na nákup...