Já musela doma od mala mít nádobí, jako asi ne od malinka, ale co si pamatuju, pořád jsem musela mýt nádobí, byla to prostě moje práce. Brácha utíral. Hned, jak jsem vypadla z domu, koupila jsem myčku, tu dle našich hroznou zbytečnost, a nádobí nemyla už 15 let. Taky byla moje práce utírat 1x týdně prach v celém bytě, nejhorší byla taková ta obýváková stěna, kde v každé polici byly vystaveny porcelánové servisy. prach utírá manžel, ale nemá mnoho práce, nemáme totiž žádnou stěnu, kterou bych mohla nenávidět. Nech je, ať si to utřídí po svém. Jo a nejmilejší slogan našeho dětství bylo: Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos. Tatínek se to z nás sice snažil vymlátit, ale neuspěl