Ani jedno dítě nebylo plánované, ale vůbec je to nezaskočilo...prostě s úsměvem vše brali a berou tak, jak to přijde. Nikdy jsem je neslyšela si stěžovat, přestože na tom jeden čas byli dost špatně (oni totiž navíc do všeho přestavovali baráček a na té "stavbě" žili). Já si o nich dodnes myslím, že jsou to supermani a že se teď musí doma šíleně nudit (oba jsou zpět v práci a každý má jen jednu, baráček dostavěný, děti ve škole a školce...)... Prostě vždycky to nějak jde, asi když do toho člověk tak nějak spadne a nic jiného nezbývá...