zrovna dnes večer jsem klukům dělala kázání, jak nikdy s nikým nikam a od nikoho nic. Ale vypadají, že mají docela jassno, dojíždí hodinu domů, vlakem a busem, a nemjí s tím problém, když jim to ujede, tak vždycky volají, i když je to už jen kousek. Jistě že se může stát i s mobilem cokoliv, ale kredit jim to hlásí když dochází, baterku kontrolujeme my dospělí a do 3. třídy mají zablokovaný volání jinam než mezi sebou a rodičům, takže neutratí za zbytečný volání a ani baterku nevybijou jen tak.
Oni je poučujóu i ve škole, baví se i se spolužákama, teď o Aničce a tom malým kloučkovi co se utopil..., bojí se a tak nechodí nikam, dke to neznají a chodí aspoň dva spolu.
a jsou poučení, že radši zbytečně ječet, zmítat se a jinak na sebe upozorňovat, než se nechat někam zatáhnout nebo kdyby se jim to nelíbilo.
A taky na internetu (pochopitelěn ani v reálným životě) nikomu neříkat jméno, adresu, školu, věk - prostě nic, a kdyby měli jen nepříjemný pocit, tak se nestydět a hned to říct doma a nebo ve škole (dokonce to už ve škole jednou nějak řešili, takže ten starší už to zná i prakticky, spolužák nahlásil nějaký problém učitelce). Fotky s nahatýma neotvírat, když náhodou, tak hned zavřít, pokud je blízko dopělý, tak nahlásit.
Je toho hodně, ale čím dřív to ví, tím líp. Nemusí znát podrobnosti.