Nechodím, neberu je tam, vždycky si vzpomenu na větu jedné mamky tady z rodiny - syn při pohledu na rozsvícená světýlka prohlásil, že se mu to líbí a že by tu chtěl taky bydlet, za rok jsme mu tam taky zapalovali svíčku... Mám z toho pokaždé husinu, na hřbitov děti neberu, na pohřbu také nebyli, až na té pohřební "hostině", kde se na prababičku vzpomínalo, berou to normálně, malej je z toho trošku vykolejený, ale holka to bere v klidu, ovšem žije neustále v přesvědčení, že umírají jen staří lidé, že by to mohlo být i jinak, to prostě nepřipouští, necháváme ji být