a tak si sojko představ, že mě to letos čeká, půjdeme na hrob první ženě mého muže - je vdovec, spolu měli dceru - momentálně 16 let, syn ségru zná, 3,5 roku jsme s ní žili, na hrob chodíme vždy všichni společně, syn to bere normálně - já ale letos mám z dcerky obavy, je stejně stará jako tvoje - únor 07 a rovněž je velice citlivá a bystrá. zažila už smrt pradědečka, to ale byla malinká. Letos se děsím, co jí řeknu, je to ale naše tradice, už takhle chodíme 10 let dávat kytičku a zapalovat svíčku, na hrob maminky sestry.

Ona ale nezná ani nevl. sestru, tak nevím jak to vezme a předem se bojím.
Synovi je 8, smrt pradědečka nesl velmi těžce, stejně jako manžel, protože pro manžela to byla nejbližší osoba rodinného kruhu, velká spřízněná duše. Syn svíčku na hrob bere, jak to je, ostatně tam chodí od narození a ví o koho se jedná. Ví že duše odešla a tělo zůstalo pohřbené pod zemí. Jak ale to vysvětlit tří a půl leté dceři, aby z toho neměla noční můry (ještě k tomu je ADHD takže na spoustu věcí reaguje dost neadekvátně)

asi to nechám, a uvidím, budu odpovídat jen na co se bude ptát.

držím ti palce, abys to ustála tak, jakou máš představu, protože našim úkolem je naše děti chránit.