Když se na to vyptává, hřbitov jí podle mě ublížit nemůže. Myslím si, že by byl omyl myslet si, že dítě chce nějaké příliš konkrétní vysvětlení. Maminka taky nemusí být děd Vševěd a taky může na některé věci říct prostě "To nevím a možná to nikdo neví."
Četla jsem, že smrt jako definitivní záležitost děti pochopí stejně až kolem 8. roku. Do té doby jsou kolikrát s to říct, že si přejí, aby někdo umřel (často i tatínek nebo maminka!), ale ve skutečnosti jenom potřebují, aby se ten člověk na chvilku ztratil a nekomplikoval situaci, se kterou si dítě neví rady.
Na pohřby bych ale dítě v žádném případě nebrala - tam totiž není konfrontováno se smrtí, ale vypjatými emocemi pozůstalých, a s těmi si opravdu poradit nedokážou. Můj táta jako čtyřleté děcko takový vesnický pohřeb s babičkou na tatafalku absolvoval a děsivé sny má celý život (včetně pohřbení zaživa).