Ve dvou a půl letech začala chodit sama 3x týdně na kroužky- hrátky se zvířátky a malovaná písnička, moc se jí to líbilo, těšila se tam a každé ráno se ptala. Hodně jí to dalo, bylo tam plno dětí, dostávaly výtvarnej materiál, kterej jsme doma neměli a mohla se nerušeně věnovat malování bez řevu mladšího bratra. Teď jí je 3,5, má čtyři kroužky- sama je chce a chtěla jich víc, musela jsem jí to omezit. A je dva dni ve školce. Kroužky má vlastně místo školky, která je pohybově zaměřená. Nevidím v tom nic divnýho, vyžití má taky dost, je spokojená a když to tak chce- má to mít. Je to dítě od dítěte. Znám děti, který nechodily nikam a v šesti letech se normálně zařadily mezi vrstevníky a jsou v pohodě. Moje dcera ale má ráda organizovanou činnost ve školce, vyhovuje jí to. Hodně se jí věnuju ta odpoledne, když nic nemá, jezdíme na výlety a na zoo, nebo jsme doma a hraje si. Navíc se můžu věnovat i synkovi.

Určitě jste normální, že nikam nechodíte, důležitý je, že vám to všem vyhovuje. Ale zase bych to nezatracovala, ty kroužky opravdu můžou těm dětem hodně dát, třeba to, že teď posloucháme paní učitelku, učíme se co je autorita, učíme se v klidu pracovat když se řekne. Může jim to pomoct jako součást předškolní výchovy.