Naše každodenní téma. Je to bohužel i zdrojem dusna. Manžel sice souhlasí se mnou a vadí mu jak se babi chová, ale není schopný s tím nic udělat - nechce jít proti vlastním rodičům a být důrazný.
Babi rozmazluje, to asi všechny, jenže to co se "naučili" u babi dělají všude mezi lidma a doma a já s tím mám pak problémy a "ostudu". Neplatí u nás takové, že co můžou u babi jinde nesmí, nechápou a ani babi jim to nevysvětluje. Tj. neustále jim dává bonbony - ale klidně před jídlem kdykoliv, oni začnou řvát a ona jim je dá aby byl klid, jakékoliv pravidla na bonbony nedodržuje. Vždycky když vidí babi - např. dneska šla s náma k zubaři - tak hned si vzpomněli na bonbony a byly scény, prostě mají spojeno babička=bonbony. Udělají při hlídání u ní šílený bordel, hračky po celém bytě, ale nic nemusí uklízet, nic po nich nechce, dává jim jíst zásadně u televize a jen pár jídel co mají rádi, nic zdravějšího nebo nového jim nedává. Nemusí u nís spát po obědě, nenutí je (ikdyž mladší doma spí), nenutí je jít včas spát večer když tam vyjímenčně u ní jsou. Dovolila jim hrát si v umývadle s vodou a od té doby jsou pořád jak vodníci, neujde je poslat se umýt samotné (kdekoliv - doma, školka...), vždy tam zůstanou a hrají si v umývadle s vodou, jsou pak mokří. Babička je během odpoledne klidně 3x převléká, žádné pravidlo - namočíš se - nepůjdeš k vodě. S vodou se takhle ráchají všude, u dr., ve školce, všude s tím problémy. A tak bych pokračovala. Nemá prostě rozum a dovolí jim dělat co chtějí, vůbec neuvažuje nad tím, že v životě to není jako u ní, že musí "venku" respektovat nějaká pravidla. A my už to pak jako rodiče nezachráníme. Naše výhrady vůbec odmítá respektovat, vždy se našim "stížnostem" jen směje, že to dělá jak umí a že to jinak neumí. Případně nám řekne, že je jí jedno co jí říkáme, že bere antidepresiva a je jí to fuk. A od ledna bude hlídat hodně často, denně vodit do školky a hlídat při nemoci celý den. Asi mě z toho trefí šlak. Jiné hlídání nemám.