Já jsem přesvědčená, že do každé rodiny přijde takové dítě, jaké ta rodina potřebuje pro svou rovnováhu...

U nás je to tzv. "problémové" dítě prostřední, alespoň z pohledu okolí. Z pohledu mého už ne a snažím se to učit i manžela, který podléhá někdy vnímání okolí a k synovi je velmi kritický. Mám pro něj pochopení, je někdy neskutečně těžké zachovat tvář a přijmout i dítě, které se k vám i ke všemu, co navrhnete, postaví negativně, je urputné, vzteklé a nenechá si líbit skutečně nic. Je někdy těžké hledat v tom cokoliv pozitivního, protože boje vyčerpávají, ale když se člověk snaží, jde to