Bally, pokud s ním chceš zůstat, tak přeji pevné nervy a trpělivost... je to běh na dlouhou trať...
ve čtvrtek to bude 2 roky, co mi milenka mého muže zvedla jeho telefon...a tudíž se vše provalilo..táhli to spolu minimálně 2 roky... já byla v té době i naposled těhotná... máme 3 děti (malé)...od té doby sliby, skončil jsem to... a co??? Před měsícem itálie:přišla mu od ní sms, která mi vyskočila u snídaně před očima, jinak se jeho mobilu nedotýkám... sbalila jsem mu věci..odvezl je k matce, kde jsou do teď, ale on je stále tady..prý má jasno, chce být s námi..ale když jsem se třeba dnes ráno zeptala, zda si stále píšou:nechce o tom mluvit a já nemám, proč se nervit.. má vyřešeno..Hm..?????????
Poprvé jsem se snažila dle dobrých rad, aby mu bylo doma dobře... teď už se nesnažím, a hlavně, nedovedu o tom mlčet...
...dětem rodinu rozbít nechci, ale je to těžké.. nevěřím mu... i když stále volá, píše, hlásí se, kde je...
... nevím, na co čekám..? Snad, že ona dotyčná (dřívejsem ji považovala za kamarádku) ztratí trpělivost........... neb chlapi jsou prostě slaboši a když ta ženská bude chtít, tak NIKDY NEŘEKNOU NE!!! Toť má zkušenost.